POHYBOVÁ AKTIVITA A JEJÍ VÝZNAM Z POHLEDU PEDIATRA (MUDr. TEREZA SOCHORCOVÁ)

POHYBOVÁ AKTIVITA A JEJÍ VÝZNAM Z POHLEDU PEDIATRA (MUDr. TEREZA SOCHORCOVÁ)

Denně na nás média chrlí obrovské množství informací o hubnutí, zdánlivě nejefektivnějších dietách, krátkodobých pohybových výzev, které slibují raketově rychlé získání postavy snů. Z populace se vytrácí jakási střídmost a přirozená “kondice”. Jsme generace vychovaná v blahobytu a zvláště na našich dětech se tento fakt nehezky projevuje.

Jak mohou mít malé děti správné návyky, pokud jejich rodiče praktikují z velké většiny nezdravý životní styl. Neříkám, že je to pravidlo, hodně rodičů se opravdu snaží vést své dítě správným směrem. A to moc chválím!

Pokud nyní čtete tento článek, tak jste se pravděpodobně rozhodli podpořit pohyb svého dítěte a vyzkoušet hru Pohybovka Příběhy.

Rozmazlování a odměňování dobrůtkami v kombinaci s nulovým pohybem nekončí dobře, to všechno vídáme v ordinacích praktických lékařů.

Bohužel při preventivních prohlídkách praktičtí lékaři pro děti a dorost v průběhu let vidí, jak se populace dětí mění. Bohužel špatným směrem.

Nutno přiznat, že situaci vůbec nepomohla pandemie Covidu-19, ale nemůžeme stále vše “házet” jen na to. Je to o tom, jak se k tomu postavíme. I když byla sportoviště a školy zavřené, tak se naskytla jedinečná příležitost k tomu, abychom vyrazili do přírody a našli zálibu v těch nejjednodušších věcech.

Já musím přiznat, že jsem byla vždycky milovníkem pohybu, je pro mě přirozenou součástí života a tím nejlepším “filtrem” stresu či špatné nálady. Vděčím tomu jak svým rodičům, tak prarodičům, kteří mě i bratra od malička vedli k lásce ke sportu či pohybu jako takovému.

Babička (dnes 91-letá dáma, která je dodnes aktivní, pracuje na zahradě a má hlavu zcela otevřenou, iphone je pro ni norma, na whatsappu denně přijímá mé zprávy a videa pravnoučka) s námi chodila, tehdy už jako důchodkyně, do Sokola a brala nás na výlety s klubem turistů. Když jsme byli u ní na prázdninách, tak by nedovolila, abychom vynechali dopolední nebo odpolední procházku. Rodiče nás zase od chvíle, kdy jsme se drželi na nohách stavěli na lyže, jezdili jsme na kole, plavali jsme každou neděli ráno. Tehdy jsem tedy byla naštvaná, že nemůžu celé dopoledne ležet u pohádek. Dnes jim za to moc děkuji. Já sama vím, že přesně tak chci vést svého syna. Aktivně.

Myslím si, že je opravdu jen velmi malé procento dětí, které mají v sobě nějaký přirozený talent ke sportu a ta vášeň pro pravidelný pohyb se v nich rodí sama. Z větší části do toho musíme jít aktivně my, rodiče.

Mé zkušenosti s dětskými pacienty:

Vše začíná pohledem na percentilové grafy dětí, kde vidíme, jak markantně přibývá obezity v útlém věku. Rodiče si neuvědomí, že tím dítěti zakládají na velké zdravotní potíže do budoucna. Tukové buňky-adipocyty už nikdy nezmizí, ani když se nám podaří zlepšit životosprávu a zhubnout, jen se zmenší. Dítěti, které je v 8, 10 letech obézní se mnohdy velmi těžko mění jídelníček, nechce se mu začínat s pohybem, ke kterému nebyl vedený a nyní se cítí jako malý nemotorný otesánek. Nemůžeme se mu divit.

V ordinaci PLDD opakovaně děláme rodičům edukaci, zveme si pacienty na převážení. Rodiče vše odkývou a příště je váha zase vyšší, ale opět se dozvíte, že Pepíček nejí nic, pije vodu a denně běhá, ale má plus 5kg…Někde je chyba.

S tím souvisí i velká prevalence tzv. nealkoholové steatohepatitidy. Jedná se o stav, kdy nám játra tzv. “ztučnatí”.

Dalším problémem je čím dál více dětí s vadným držením těla, skoliozou. Z toho rezultují chronické bolesti zad do budoucna. Sezení u PC nebo televize zádům opravdu neprospívá, ochabuje trupové svalstvo, svaly okolo páteře. Postura se celkově “hroutí”. Pokud již dítě záda bolí, tak rodiče vyžadují radu na vhodný lék od bolesti. Je mi smutno z toho, že není automatická myšlenka na to, že je potřeba vše “rozhýbat”.

Plochonoží také souvisí s tím, že děti nejsou zvyklé běhat po nerovných terénech. Jakousi automatikou je návštěva zdravotnických potřeb či drogerie a nákup celého arsenalu vložek do bot.

Další kapitolou je to, že se děti nyní mnohem častěji poraní, ošklivě spadnou s následkem těžšího poranění, jelikož nejsou tolik obratné.

Nejednou jsem se setkala s tím, že při vyšetření dítěte po pádu s podezřením na následný otřes mozku (tzv. komoce mozková, zkoušíme, jak má jistou chůzi, postoj.) Mým klasickým požadavkem bylo provedení hlubokého dřepu. Dětí, které ho dokázaly, byly jednotky…Smutné.

Pokud se při prevenci ptám, jaké má dítě zájmy, tak se dozvídám, že hraje na počítači. A tím to končí. Moje zvídavé otázky na volnočasové kroužky zůstávají nezodpovězeny.

Hra Pohybovka a její smysl

Jelikož jsem nyní na mateřské dovolené a začala jsem se více zajímat o všechno možné pro děti. Portfolio her a pomůcek pro děti je velmi široké, bohužel však ne všechny hračky jsou pro děti tolik přínosné.

Já sama nejsem velký fanoušek blikajících a zvukových hraček, mám pocit, že přemíra těchto vychytávek vychovává čím dál více dětí s ADHD a jinými poruchami soustředění.

Spíše se snažím vyhledávat hračky, které budou u syna rozvíjet kreativitu, psychomotický vývoj a později zlepší pohybové dovednosti.

Při hledání jsem narazila na Pohybovku. Na skvělý projekt, který moc ráda doporučuji dalším rodičům, protože nic podobného na trhu neznám.

Pohybovka Příběhy je hra pro celou rodinu, u které se všichni pobavíte a zacvičíte si s dětmi (ideálně od 3 do 7 let). Hra v sobě spojuje kouzlo čteného příběhu (také v dnešní době pro děti problém) a radosti z pohybu. Každý příběh obsahuje 16 cviků, které podporují přirozený a zdravý pohyb dětí. Hra byla vytvořena ve spolupráci s dětským fyzioterapeutem, proto si můžete být jisti, že je popis provedení cviků správný.

Už se moc těším, jak bude Bertík větší a budeme to s ním moci hrát.

Za zprácování článku děkujeme MUDr. Tereze Sochorcové, www.instagram.com/lecimdeti .

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení