Člověk v dnešní době prosedí mnoho hodin denně a bohužel to platí i u dětí. Není to kritika, jen konstatování faktu. A také u sedu platí, že zvyk je železná košile. Proto je dobré myslet na to, že stereotypy, které se dítě v raném věku naučí, bude používat celý život. Jak by tedy měl dětský sed na zemi vypadat, aby to pohybovému aparátu škodilo co nejméně?
Jak zamezit vadnému držení těla u dětí s telefonem?
- Nohy dítěte jsou před tělem.
- Mohou být volně natažené, pokrčené v kolenou nebo třeba v tureckém sedu.
- Záda dítěte jsou napřímená. Nebo je minimálně napřímit umí. Pokud si dítě vsedě hraje s hračkou na zemi, může záda ohnout.
- Hlava není „schovaná“ mezi rameny.
- Krk je napřímený a brada je lehce zasunuta dozadu.
Velmi důležité pro správný sed na zemi je, aby si dítě v kojeneckém věku sedlo samo bez pasivního posazování do sedátek, sportovních kočárků nebo třeba za pomoci obkládání polštáři. Většina dětí si samostatně sedne mezi sedmým a jedenáctým měsícem věku. Díky tomu si uvolní ručky, kterými se doposud opíralo, a může je obě využít pro hru. K tomu, aby si děťátko samo sedlo potřebuje mít již dostatečně posílené trupové svaly, dobrou orientaci v prostoru a natrénovanou rovnováhu. Pokud si děťátko jako kojenec projde správně motorickým vývojem a rodiče vyčkají, až si samo sedne, má nejlepší podmínky pro to, aby i v budoucnu sedělo správně.
Pro více informací si přečtěte článek: Vývoj sedu u dětí.